Historie a současnost

Obec Čtyřkoly (tj. dnešní úřední název, lidově se říká Čtyrkoly nebo Štyrkoly) nebyla dlouho samostatnou obcí nebo ve feudálním řádu samostatnou poddanskou jednotkou. Patřila ke Lštění, které patřilo ke knížecímu hradu nad Lštěním, a proto se dlouho obec jmenuje Lštění jako městečko. O hradišti Lštění mluví již kronikář Kosmas, když vypravuje jak na přepevný hrad jménem Lescen dal odvézti Spytihněv II. manželku svého bratra Vratislava II. a věznil ji tam. Bylo-li něco na místě dnešních Čtyřkol, mohl to být jen mlýn, který patřil ke Lštění. Zpráv však o tom není. První zprávu o Čtyřkolech najdeme až v deskách zemských z roku 1549, kdy se mluví o dvou mlýnech, z nichž se popisuje jako „sstirkolský“. To ještě stále patřily tyto mlýny ke lštěnskému hradišti. Brzo nato r. 1554 se uvádí čtyrkolský mlýn v deskách zemských jako příslušenství k Mnichovicům. 

V 15. století patřila polovina Lštění ke Zlenicům, polovina k hradu Dubá, ke konci 15. století ke Komornímu hrádku. Brzo po třicetileté válce dochází k soupisu poddanské půdy (tzv. Berní rulla) a tu se mluví zase o „mlejnu cžtyrkolském" na řece Sázavě o třech kolách (tedy nikoliv o čtyřech) a o čtvrté stupě (vlastně stupníku na tříslo), při němž je taky volejna (pozn. k přepisu - volejny byly, stejně jako mlýny, v Čechách velmi rozšířeny, protože olej měl všestranné užití - svítilo se jím, mazalo i léčilo). V Berní rulle však není řeči o nějakých poddaných. Ve Čtyřkolech byl tedy mlýn nebo mlýny v panské nebo svobodnické režii. Rozhodně však kolem mlýna nebyly ještě chalupy jiných usedlých, leda těch, kteří patřili k mlýnu. Teprve roku 1742 se mluví o „Dorf (vesnice) Vierradl“. To se v té době asi již tvořila kolem mlýna osada. Topograf Sommer ve svém místopisu Čech píše dokonce: "Vierad", tedy tak, jako by se místo, kde dnes je obec Čtyřkoly, kdysi původně jmenovala Věrady, což by ukazovalo na starobylé české jméno. Rakouská nomenklatura se však zřejmě domnívala, že jméno Vierrad je překladem českého Čtyřkoly a po dobu rakouské monarchie při tom zůstalo a přešlo dokonce do speciálních map rakousko-uherského generálního štábu. Úředně se názvu Vierrad–Čtyřkoly užívá od roku 1854. (kráceno dle původního textu)

Ve druhé polovině 19. století začaly práce na trati Praha-České Budějovice. Úsek Praha Vršovice–Čerčany byl otevřen 14.12.1871. V roce 1994 vznikla na trati zastávka Čtyřkoly.

Sbor dobrovolných hasičů působí v obci již od roku 1909. Zakládací listinu podepsal zdejší továrník Suchý.

Čtyřkolský mlýn byl od konce 18. století do roku 1897 ve vlastnictví rodiny Barešů. V roce 1897 koupili mlýn Jiří Čížek a Heřman Janda a zřídili zde továrnu na obvazovou vatu. V prosinci 1902 byla instalována Girardova turbína. Po požáru v roce 1904 byl objekt zakoupen a obnoven továrníkem Václavem Suchým jako továrna na naftové motory. V roce 1908 továrna do základů vyhořela. Václav Suchý továrnu obnovil a v roce 1911 přistavěl slévárnu šedé litiny, strojovnu na vodní turbíny a rodinnou vilu. V roce 1913 byla Girardova turbína nahrazena dvojicí Francisových turbín a instalováno dynamo. Vodní turbiny zásobovaly elektrickým proudem nejen továrnu, ale i obec. V roce 1948 byla továrna znárodněna a začleněna do národního podniku TOS. V roce 1950 byla zrušena slévárna a vyráběny zde byly převážně brusky. Po roce 1989 koupila továrnu německá firma Erwin Junker, která se zabývá výrobou přesných obráběcích strojů.

V obci byl postaven po I. světové válce pomník padlým doplněný později o padlé v II. světové válce. Pomník byl kompletně obnoven v roce 1999.

V období první republiky vznikaly v převážně zemědělské krajině v okolí obce první chatové osady, které zde stavěli obyvatelé Prahy. V té době zde byl postaven také bývalý penzion Javorník, dnes nově zrekonstruovaný penzion a restaurace Harmony resort Javorník.

K masivní výstavbě soukromých rekreačních chat došlo po druhé světové válce. Dnes se nachází v katastru obce téměř 400 rekreačních objektů.

Do roku 1947, kdy byl postaven most, spojoval obce Čtyřkoly a Lštění lanový přívoz. Most byl poskytnutý po válce ze zdrojů UNNRA a jde o originální britský skládací most Bailey Bridge používaný spojenci za 2. světové války. Slouží až do dnešních dnů bez jakýchkoliv zásahů do jeho konstrukce, s výjimkou betonového sloupu, kterým je podepřen. Sloup nahradil v roce 1985 let dvě původní dřevěné podpěry poškozené ledovými krami. V roce 2012 byla nahrazena dřevěná vozovka prefabrikovanými díly Prefagrid.

V roce 1960 byla obec Čtyřkoly sloučena s obcí Lštění, k opětnému osamostatnění obce došlo v roce 1990. V roce 1961 si občané Čtyřkol vystavěli svépomocí dnešní budovu obecního úřadu s hasičskou zbrojnicí.

V 60. a 70. letech probíhala v katastru obce výstavba vodovodního přivaděče Želivka.

V roce 1982 byla postavena prodejna potravin. Od roku 1990 je v soukromém vlastnictví a slouží jako restaurace a penzion U čerta.

Po roce 1989 proběhla plynofikace obce, výstavba kanalizace a ČOV a rozšíření vodovodu. V obci panuje čilý stavební ruch. V posledních letech zde bylo zkolaudováno mnoho nových domů a další se stále staví. Nové obyvatele do obce láká zejména blízkost Prahy s dobrým spojením po železnici a nedaleké dálnici D1 a krásná poloha v údolí řeky Sázavy.

Ferdinand Peroutka o Čtyřkolech

Mnohdy jsem byl dotazován, jak jsem přišel na myšlenku napsat tuto historii (Budování státu). Bylo ve vzduchu, že by někdo měl sebrat různá fakta a dát je dohromady, aby z toho vznikla celková perspektiva. Ve mně se to nějakou dobu převalovalo a snad to uzrálo v jeden den.

Tenkrát jsme, já a moji přátelé, žili dost neortodoxním životem; po mnoho let jsem nešel spat dřív než ve tři, ve čtyři, v pět ráno, a někdy ani to nám nestačilo a vyjeli jsme si někam ven za Prahu, obyčejně na Zbraslav, a vraceli se domů hodně pozdě. Jednou jsem byl s jedním přítelem v Lucerně a pak jsme se rozhodli, že pojedeme rovnou z flámu místo domů do Čerčan.

To byl kraj, který jsem dobře znal. Za Čerčany je veliký vrch, jmenuje se Chlum, a já ten vrch mám rád, jako vůbec mám rád vrchy. Vrch, to je jednotka se zvláštním životem, se zvláštními zákony. Když se člověk dívá z Chlumu do údolí, tak nějakým způsobem to člověku připadá jako staroslovanská krajina. Také blízká vesnička působí tajemně staroslovansky. A tak při pohledu na to začalo se ve mně vzmáhat nějaké historické vědomí.  

A pak jsme šli po jakési cestičce a já přemýšlel, jak je asi stará, a nic bych se nedivil, kdyby ta cestička byla stará tisíc let, a to zase nějak posílilo ve mně historické vědomí. Ve vesnici Čtyrkoly znovu přišly historické vzpomínky. Zde bydlel na konci 19. století mladočeský politik Eduard Grégr, který ten kraj miloval. Podle něho Čtyrkoly existovaly od 11. století. Tehdy se Čtyrkoly jmenovaly Věrady. V tom je také kus české historie. Když přišla Marie Terezie a germanizace celého názvosloví, tak nevěděli, co dělat s Věrady. Přeložilo se to do němčiny buď Vierrad, nebo Vierräder. Když později zase Češi čechizovali, našli na mapě Vierräder a přeložili to jako Čtyrkoly.

Zkrátka toho dne všechny tyto věci nějak přispěly k mému historickému uvědomění a toho dne jsem cítil, že to musím udělat.

Citát z knihy Deníky, dopisy, vzpomínky - nakladatelství Lidové noviny, Praha 1995, s. 135-136

(Ze vzpomínek zaznamenaných pro vysílání Svobodné Evropy)